PADÁ HVĚZDA, NĚCO SI PŘEJ…

Už víc jak čtvrt roku mi v hlavě stále zní věta : Padá hvězda, něco si přej…                                                                                                                                                Pokaždé, když ji slyším, se mi zaraduje srdce a na rtech se mi objeví úsměv. Obraz, který s touto  větou přichází, je sdílení… Věta běží mezi lidmi a vždy je na chvilku zastaví a uvede je do krátkého zasnění se… Vyvolá jim úsměv na rtech, dotkne se jejich srdce…                                                                                                Jaká krása a výživa, když se každý, ke komu se tato věta dostane zastaví, na okamžik spočine, dotkne se svého srdce a z něj vysílá přání… Jaká krása když u toho nemyslí jen na sebe, ale na všechny… Na svět a prostor, ve kterém žijeme… A nebo se s ním jen tak, bez přání na okamžik, v tichu ve svém srdci spojí… Ahhh…

Poslední dny, můj vnitřní hlas, který mě na tuto větu už víc jak 3měsíce “ladí” zesílil. A proto usedám, píši a sdílím… Zastavme se prosím, a pojďme tvořit svět přáním z hloubky srdce…

0 komentářů

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *